not in love

3. ledna 2016 v 21:06 | ilyan |  deník
Nechápu, proč se neustále cítím tak opuštěná, i když vedle sebe mám svého nejmilejšího. Vážně mi tolik chybí anorexie? Pamatuju si na několik přednášek o ppp ze základní školy, bylo to pořád dokola, ale nikdy mě nenapadlo, že se z toho může stát až taková posedlost.
Během týdne jdu zase na psychiatrii - klasická měsíční kontrola. Bože, už je to rok, co jsem tam ležela, co jsem byla donucená se jít léčit. Teď je ze mě nechutná bulimička, která furt jen žere a blije. Strašně mi chybí. Toužím po tom, si ubližovat. Tak ráda bych se chtěla zase řezat, ale stojí to za to? Nevím, co ty jizvy a co mi na to řeknou lidi? V létě nosit svetry tak, aby si toho nikdo nevšiml? Jsem rozhodnutá s bulimií skončit, je to hnus, hnus, hnus.

Objednala jsem si obezin, máte s tím někdo zkušenost? Já vážně potřebuju skoncovat s tou neustálou chutí k jídlu přejídání. Já si jen přeji, aby to k něčemu bylo, ale recezne na to byly docela dost pozitivní, tak doufám, že to bude mít efekt, ve který doufám.

 


Komentáře

1 Brixie Brixie | Web | 4. ledna 2016 v 0:24 | Reagovat

Určitě bych se nevracela ani k bulimii ani k anorexii :) prostě zkus začít jíst zdravě -toho můžeš sníst i víc :)

2 Elis Elis | Web | 4. ledna 2016 v 21:47 | Reagovat

Ahoj Ilyan, až přežiju zápočtový týden, tak si pořádně projdu tvůj blog, protože poruchy přijmu potravy jsou boj na pomalu celý život a mě tvůj příběh zajímá. Každopádně žádné tyto prášky účinné nejsou, oklameš tak maximálně svojí hlavu a svoje tělo. Chápu, že rady jako jez pravidelně slýcháš stále, moje rada zní- jez v případě, že máš prostě hlad a jez přiměřené porce, jen tak můžeš předejít přejídání. A žádné chmury, když máš vedle sebe někoho tolik blízkého, co pak mi osamocené dušičky žijící pouze s kočkou.

3 Amálka Amálka | Web | 6. ledna 2016 v 15:25 | Reagovat

To je dost depresivní článek, tak Ti napíšu, co si o tom myslím.
Proč si chceš vlastně ubližovat? Nic se neděje bez příčiny, člověk se tak nenarodí. Vysleduj co to spouští a snaž se to změnit. Některé situace ani minulost ovlivnit sice nemůžeš, ale náhled na ně ano. Další věc je, že se nemáš ráda jaká ve skutečnost jsi. Nezaškodilo by Ti tedy najít si na té "pravé polovičce" nějaké kvality, za co by sis sama sebe mohla vážit. A pokud nic takového momentálně není, začni na tom pracovat. Dokud se nepřijmeš sama, těžko to dovolíš někomu jinému. Hodně štěstí, A.

4 ilyan ilyan | Web | 7. ledna 2016 v 16:50 | Reagovat

[3]: Děkuji za tvoji odpověď. Máš pravdu, to ano, ale poslední dobou mi připadá všechno co dělám úplně zbytečné, i já sama si připadám zbytečná, ale jak píšeš, musím na tom začít pracovat, teprve pak se může něco změnit.

5 Amálka Amálka | Web | 7. ledna 2016 v 17:36 | Reagovat

[4]: není zač. Zbytečná nejsi. Kdybys tu neměla být, tak nejsi. Až Tě bude bavit co děláš a začneš si užívat sama sebe, nějaký smysl existence Tě přestane úplně trápit.

6 Kiara Kiara | E-mail | Web | 9. ledna 2016 v 19:04 | Reagovat

Já zjistila, že se přejídám hlavně v situacích, kdy nemám co dělat, když prostě sedím doma a na něco koukám nebo tak. Takže moje ubohá rada zní: Něčím se zaměstnej. Ať už je to sport, nějaký zájmový kroužek, přátelé, cokoli. Dělej něco, co zaměstná tvoji mysl, abys nedovolila sama sobě myslet na jídlo. :)
Přeji hodně štěstí ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama